spolku a ústavu
k zaopatření a zaměstnání
V Praze.
Vlastní náklad.Tiskem Rohlíčka a Sieverse.
1873.
Smutný a politování hodný stav slepců, dal roku 1806 podnět k založení soukromniho ústavu pro vychováni chudých slepých dítek a na oči nemocných.
Vznik ústavu tohoto, jakož i dosavádní trvání jeho, jest novým důkazem šlechetného lidumilství, kterýmž všicknistavové v království Českém nadchnuti jsou.
Jakkoli z ústavu toho každý přítel liduupřímné bude míli potěšení, přece neubrání se bolestnému pocitu, shledávaje, že se věčšině těchto slepých dítek po ukončeném vychování v ústavu neposkytuje příležitosti, aby všecko to,čemuž v ústavě byly se naučily, náležitě v prospěch svůj mohly obrátiti a takto starostí se zbaviti, že snad ostatním spoluobčanům svým za obtíž budou.
Zajisté jest nade vší pochybnost vyvýšeno, že člověk slepý ustavičně pomoci, podpory a rady se strany bližních svých potřebuje, ač mají-li blahodárné výsledky vychování v ústavech pro slepce k platnosti sebe přivésti. V tomto ohledu jest tedy zjevno, že má-li smutné postavení chudých slepců trvale se zlepšiti, není zbytí, leč by se jich dobří lidé po vystoupení jich z ústavu vychovávacího ujali a po všechen ostatní život dle míry potřeb stálou a pravidelnou podporou jim nápomocni byli. Z toho nabízí se sama od sebe potřeba, aby založen byl zvláštní ústav k zaopatření a zaměstnání dospělých slepců, v kterémž by se jim takové pomoci a podpory stále dostávalo a v němž by se pro všechnu budoucnost blahodárná činnost tato čím dál tím prospěšněji osvědčovala. Ústav takový má pro sebe činiti celek samostatný a nezávislý; ačkoli se totiž oba ústavy, vychovávací ústav pro slepé dítky a zaopatřovací ústav chudých slepců, v účelech svých do jisté míry srovnávají, postavení chudých, nezhojitelně osleplých
— 4 —
snesitelnějším a jejich neštěstí státu a společností méně citelnějším činíce, tož mohou a mají přece oba ústavy vedle sebe a zvlášť o sobě dále trvati a nesmějí nikdy y jeden sloučeny býti, protože ústav vychovací má se úloze své s takovou horlivostí podrobiti a svěřenců svých s takovým úsilím ujmouti, jakoby na nějaké snadnější jich zaopatření nikdy ani nebylo pomyšlení; ústav zaopatřovací pak může jen tehdy činnosti své plnou měrou platnosti zjednati, když slepec skrze vychování své stal se obratnějším, spůsobilejším a pracovitějším.
Kdežto ústav vychovací hledí všemi silami co nejvíce pro nevidomého chovance svého učiniti a toho se dodělati, aby tomuto připravena byla co možná největší samostatnost pro celý jeho budoucí život, usiluje ústav zaopatřovací o to, aby slepce po pečlivém uvážení a seznání osobních vlastností a schopností jeho z nesnází tohoto života jinak nezbytných vysvobodil a k potřebám jeho do té míry přispěl, pokud týž dle sil a schopností svých spůsobilý jest, maje nad to pevný úmysl, k pojištění své výživy sám se přičiňovati.
Spolek na základě těchto pravd zřízený a nazývající se: „Spolek a ústav k zaopatření a k zaměstnání dospělých slepců v Čechách“ nechť následujícími stanovami spravuje se.
§. 1. Ústav tento jest ústav soukromní, pod ochranou a vrchní dohlídkou státu stojící a spolek jest úhrn všech osob, kteréž svým spolupůsobením tento soukromní ústav vydržují.
§. 2. Ústav pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců jest útočištěm pro slepce nezhojitelné, kteří dle věku svého do ústavu pro vychování slepých dítek se nehodí, nechť již v takovémto ústavu vychováni byli čili nic, pokud se jen náležitými vlastnostmi (§. 12.) byli vykázali.
§. 3. První a přední snaha ústavu tohoto obrácena jest k tomu, aby dospělým slepcům pomoci poskytoval, je pod jednou střechou a společnou dohlídkou k pracovitosti
— 5 —
a k užitečnému zaměstnání shromažďoval, od života tuláckého a zahálčlivého i všeliké žebroty jich zachránil a jim při snášenlivém a přátelském mezi sebou obcování potřebnou výživu po celý život beze všeho obtéžování státu a společnosti pojištoval.
§. 4. Dle toho chce tedy ústav ten dodělati se dvojího výsledku:
а) Zaopatření přijatých slepců vzhledem k potřebám tělesným i duševním,
б) aby tito slepci co možná nejužitečněji se zaměstnávali.
§. 5. Zaopatření chovanců děje se tím spůsobem, že dostávají příbytek v ústavě, zdravý a dužný pokrm, oděv přiměřený všelikému počasí, jakož i prádlo, v případu nemoci pak náležitého ošetření, obsluhy a lékařské pomoci; také vyučují se v náboženství, jakož i k tomu se přihlíží, aby se opatrovanci potřebného zotavení a zábavy i rozšíření jich vědomostí s patřičným ohledem na osobní povahu a způsobilosť jejich účastnými stali. Zaopatření vztahuje se ale jen na nejnutnější potřeby a slepcům nechť se takto poskytuje příležitost, aby vlastní prací postavení jakož i důchody své sobě zlepšili.
§. 6. Co do náležitého užití času, bude vždy k tomu hleděno, aby všichni slepci — nehledíc k stáří aniž k rozdílnosti předchozího vzdělání, umění a zručnosti — povždy užitečně zaměstnáváni, v střídavé činnosti udržováni a od zahálky a její škodných následkův zachováni byli.
§. 7. Z rozličných spůsobův zaměstnání vyvolí se vždy zaměstnání taková, jichž prospěšnost bud ze zkušenosti, buď po příkladu jiných ústavů pro slepé uznána jest, kteráž ale vždy se skutečnými potřebami ústavu samého se snášejí.
I kdyby poměry času neb místa byly takového spůsobu, že by od všelikých prací v ústavě obvyklých nebylo lze
- 6–
nějakého pro něj zisku očekávati, má se přece v nich po- kračovati, protože ústav tento nikterak k vůli zisku nestojí, nýbrž proto v život vešel, aby slepce třeba i vlastní svou škodou přiměřeně zaměstnával. Obzvláště mají rozličné věci ústavu samému potřebné, pokud vůbec jen možno, doma zhotovovány býti.
§. 8. Zhotovené výrobky, jakož i nabyté vědomosti nechť slouží:
a) K potřebě ústavu samého, jako pletení punčoch, předení, hotovení provazů, tkanic a popruhů, cupování žíní, hotovení pletenin ze slámy a rákosu, ladění pian atd.
b) K prodeji, jako: pleteniny rozličného druhu, zejména: koberce, ošatky, košíky hasičskě, košíky proutěné, koberce a bačkory ze zbytků suken zdělané, pak rozličné výrobky z lepenky; po případě má se také učiti řemeslu provaznickému, štětkářskému, obuvnickému a truhlářskému.
c) Podobně má se na ústavě pěstovati hudba a zpěv, pak-li okolnosti a síly toho dopouštějí, aby takto buď služby boží v domácí kapli zvelebeny, buď i veřejné akademie a produkce uspořádány býti mohly.
§. 9. Žádoucí jest ovšem, aby slepci přiučovali se možně nejvěčšímu počtu prací, ale třeba jest také k tomu přihlížeti, aby v jedné neb druhé co možná nejvíce se zdokonalili.
§. 10. Slepec nemůže do ústavu bezplatně přijat býti, leč na základě stávajícího již nadání. Nadanec pak má na památku nositi jméno zakladatele svého nadání.
§.11. Ačkoli jest ústav tento především pro chudé slepce v Čechách určen, mohou s výminkou, pokud totiž místo stačí, také slepci z jiných rakouských zemí přijati a nadacemi poděleni býti.
§. 12. Kdoby chtěl do ústavu přijat býti a některé nadání obdržeti, nechť podá následující průkazy:
a) vysvědčení chudoby,
b) křestní list, při čemž třeba připomenouti, že mužští musí býti aspoň 20 let staří, ženské aspoň 1.7 roků staré avšak nikoli starší 45 let;
- 7–
c) vysvědčení lékařské, že žadatel skutečné jest nezhojitelně slepý, nikoliv pouze slabého zraku, krom toho že jest však duchem i tělem dokonale zdráv, t. j. že není žádnou nakažlivou, ošklivost vzbuzující, nezhojitelnou aneb s těží a nejistě zhojitelnou nemocí stižen, což i lékař domácí shledati a podpisem svým vysvědčiti má.
d) Slepec, který již v některém ústavu pro slepce byl, má k své žádosti též vysvědčení z ústavu toho bud v prvopisu neb v svěřeném přepisu přiložiti.
e) Těž má žadatel zevrubně udati, jaké vědomosti neb zručnosti sobě již byl osvojil.
/) Vysvědčení mravnosti a zachovalosti.
g) Stručné a věrné vylíčení, kdy a jakým spůsobem žadatel oslnul a jakého druhu slepota jeho jest.
h) Konečně jest zapotřebí, aby se žadatel vykázal reversem od obce, v níž domovského práva požívá a sice toho znění, že jej, pak-li by za příčinou jakoukoli z ústavu propuštěn byl, opět do svého zaopatření bez závady a na vlastní útraty přijme.
§. 13. Přijat může býti slepec bud:
a) bezplatně na základě propůjčeného jemu nadání aneb
b) za určitý roční plat (§. 40.).
V případě prvním ohlásí se nastávající obsazení dotýčného nadání na 6 neděl napřed praesentatorovi, kterémuž svědčí, v které lhůtě se též žádosti i s doklady v §. 12. určeným i podati musí.
Slepci za plat nejsou vzhledem k přijetí na žádný určitý čas vázáni i mohou ihned nastoupiti, jakmile totiž dostatečnou jistotou se prokáží, že poplatek ošetřovací v čtvrtletní, pololetní neb celoroční lhůtě napřed odváděti budou.
§. 14. Každý přijatý slepec, neb jeho příslušná obec, musí při vstoupení do ústavu jednou pro vždy na oděv a prádlo 30 zl. složití, kterou částku nikdy více nazpět nelze požadovati.
§. 15. Přijímání nadanců záleží povždy na usnesení ředitelstva (§. 40.), slepce za plat může však s výminkou též ředitel přijímati, má však každé takové vyminečné přijetí v nejbližší schůzi oznámiti.
— 8 —
§. 16. Přijetím osob za plat nesmí se však počet oněch skracovati, kdož by bezplatné zaopatřeni býti mohli, mát zejména v tom ohledu nezměnitelné pravidlo platiti: že se za plat mohou jen tenkrát slepci přijímat, když podle míry jmění ústavu co možná nejvíce slepců již bezplatně přijato bylo.
§. 17. Ředitel ústavu zkouší žadatele, jaké zejména má vědomosti a schopnosti; skutečné přijetí nastane pak po 6timěsísích, v kterémž čase řediteli zůstává na vůli, slepce, jenž by dle očekávání se nezachoval, každé chvíle propustiti.
§. 18. Přijatí nadanci požívají celého zaopatření v ústavu doživotně, pokud totiž požadavkům ústavu vyhovují.
§. 19. Ačkoli propouštění skutečně přijatých slepců zcela mimo účel ústavu leží, tož třeba jest zde přece o něm zmínku učiniti.
a) Propuštění nastane k žádosti opatrovance, rodičů, příbuzných neb dobrodinců jeho;
b) z trestu, když se o tom ředitelství dvěma třetinama přítomných usnese.
c) Taktéž může se ošetřovanci bezplatnému dáti čtvrtletní výpověď, kdyby se zjistilo, že ačkoli nabyl jmění, jímž volně vládnouti může a jehož výnosem by se výlohy za ošetřování jeho uhraditi daly, přece poplatek ošetřovací platiti nechce.
d) Ošetřovanci za plat mohou kromě toho ještě propuštěni býti, jakmile přestane se poplatek ošetřovací řádně platiti aneb jakmile se poměry ústavu do té míry změní, že ošetřovanci za plat v něm dále podržeti sa nemohou; avšak v případech těchto má vždy předcházeti výpověď s obou stran.
§. 20. Při propouštění slepce z ústavu vydá se o něm vysvědčení a sice o platících tomu, kdož na ně byl platil, o nadancích pak jich praesentátoru.
§. 21. Žádá-li zaopatřcnec sám dobrovolně za propuštění, tož může ředitel neb náměstek jeho, ihned přání jeho vyhovéti, jakmile bylpořádně zjistil, že jest to skutečným přáním zaopatřence.
- 9 —
§. 22. Spolek má se starati o uhraženíběžních výloh jakož i o zachování ústavu, a jmění jeho řádně spravovati.
Jmění spolku.
§. 23. První základ k utvoření fondu spolkového položil prof. Dr. Alois Klar, určiv k tomu čistý výnos spisu svého, roku 1831 tiskem vydaného pod názvem: „Denkwürdigkeiten des Prager Privat Blinden-Erziehungsinstitutes" (památnosti ústavu pro vychování slepců v Praze), jehož věnování J. V. císařovna nejmilostivěji přijala a spisovateli sumu 1000 víd. č. zl. co příspěvek základní vykázati ráčila.
Částka tato byla prozatím v české spořitelně pod čís. 5711 fol. 8029 na úrok uložena a po rozebrání veškerého nákladu jmenovaného spisu dle vys. dvorního dekretu ze dne 18. října 1792, §. 4., pragmatikálně uložena a k zřízení nadace pro slepce pod jménem nadání prof. Dra. Aloise Klara upotřebena.
Týž složil dále se schválením vys. c. k. českého zemského předsednictví a c. k. českého gubernia z výnosu některých děl svých jistinu 6000 zl. v. m. a ustanovil, by částka tato podobným spůsobem pod jistotou pragmatikální se uložila a aby z úroků jejích v ústavě jím založeném vždy dva slepci vydržováni byli.
Ostatní ustanovení v příčině této jsou obsažena ve zvláštním nadačním listě od vlády stvrzeném.
Prostředky k dosažení účele.
§. 24. Důchody spolku jsou následující:
a) Jistiny složené se závazkem, aby z nich nadace pro slepce zřízeny byly, o nichž se pak zvláštní platné a vládou potvrzené nadační listy zdělávaji.
— 10 —
b) Dary od spoluzakladatelů tohoto ústavu.
c) Dary podporovatelů, příspěvky členů a jiných dobrodinců ústavu.
d) Čistý výnos z hudebních produkcí a koncertů.
e) Odkazy a dary ve prospěch ústavu.
f) Výnos z prodaných neb vydaných prací rozličných.
g) Stravné za chovance platící.
h) Příspěvky, kteréž se následkem vypsané po celé zemi sbírky scházejí, k čemuž však se musí vyžádati povolení vys. c. k. místodržitelství.
í) Rozličné příjmy jiného druhu.
§. 25. Z výdělku za práce kromě ústavu zamluvené, připadne část, kterouž ředitelství ustanoví, pokladně ústavu, ostatek pak slepcům.
Členové.
§. 26. Spolek oněch šlechetných osob, mužských i ženských, jež zároveň s ředitelem pečují o ústav tento, starajíce se o zvelebení, rozšíření a utvrzení jeho a v řízení jeho se účastňujíce, má následující členy:
a) zakladatele ústavu,
b) podporovatele,
c) členy činné,
d) členy přispívající,
e) členy čestné.
§. 27. Zakladatelem ústavu stane se, kdož v prvních třech měsících, po dosažení nej vyššího schválení prvních stanov, ústavu alespoň částku 200 zl. stř. k účelům jeho daruje.
§. 28, Podporovatelem jest ten, kdož bud jednou pro vždy záložnímu fondu ústavu 100 zl. daruje, aneb nějaké nadání pro slepce založí.
§. 29. Členové činní přijímají na se úkol dle okolností svých pro blaho ústavu dle možnosti působiti, zejména ústavu členy přispívající získati a každé příležitosti použiti, aby se ústavu jakýchkoli příjmů dostalo, jelikož mu nejen peníze, ale i jiné dary a služby prokázané jsou žádoucí.
— 11 —
§. 30. Členem přispívajícím jest, kdož se uvolí ústavu ročně 12 zl. 60 kr. bud celoročně, neb v pololetních lhů- tách platiti.
Menší příspěvky jsou též vítány, avšak dárcové nestávají se jimi členy spolku, nýbrž vřadí se mezi dobrodince ústavu.
§. 31. Čestnými členy jmenováni budou jen ti lidumilové, kteří si byli po řadu let vydatnou a důslednou podporou ústavu pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách neobyčejných o něj zásluh vydobyli, za- čež se jim vděčné uznání spolku tímto spůsobemnajevodává.
§. 32. Protektorství spolku budiž vždy propůjčeno vznešenému lidumilu, jenž se bud napořád aneb věčším dílem v Čechách zdržuje, jehož šlechetná mysl a povaha nejlepší poskytují rukojemství, že nejsvětější mu bude úlohou, aby trpícím náležitého ulehčení i pomoci se dostalo a pod jehož ochranou lze ústavu senadití, že se nejlepších výsledků dodělá.
Ředitelství má pak přiměřenou osobnost pro tento čestný úřad ředitelem ponavrženou za přijetí požádati.
§. 33. Všickni, kdož jakýmkoli spůsobem stali se členy spolku, obdrží o tom zvláštní listinu i mohou se pak veřejně členy tohoto ústavu nazývati.
§. 34. Pakli kdo shora uvedenou listinu vrátí, aneb závazku, jejž byl na se vzal, po celý rok neplní, přestane býti výkonným neb přispívajícím členem spolku.
§. 35. Spolek i ústav pro zaopatření a zaměstnáni dospělých slepců v Čechách řídí se a) ředitelstvím, b) ředitelem.
a) Ředitelství.
§• 36. Ředitelství zastupuje ústav na venek a skládá se i s ředitelem nejméně z 6 pánů a 2 paní.
— 12 —
Ředitelství vázáno jest, každého čtvrtroku aspoň jednu schůzi míti, v které se pojednávají záležitosti ústavu se týkající.
§. 37. Ředitelství sestavuje se takovým spůsobem, že se členové jeho buď z členův spolku všeho druhu aneb i z iiných znamenitých lidumilů povolávají, ježto své stálé bydlišté v Praze mají a kteří se z lásky k věci výkonům se vstoupením do ředitelstva spojeným propůjčiti míní. Právo k tomuto povolávání přísluší pokaždé dočasnému ředitelství.
§. 38. Každý člen ředitelství má právo hlasovací a jest povinen uložené mu výkony na se vzíti a ve smyslu usnešení vyříditi.
Žádnému členu nebudiž však něco ukládáno, co by s ostatními povinnostmi, úřadu neb povolání jeho se nesnášelo aneb nějakých peněžitých výloh požadovalo. Úřad člena ředitelství jest čestný.
§. 39. Schůzím ředitelstva předsedá vždy ředitel ústavu neb jeho náměstek.
§. 40. Usnešení ředitelství jest třeba k věcem následujícím :
a) Přijímání a vylučování členů ředitelstva (§. 37. a §. 46. b).
b) Přijímání členů činných a čestných jakož i volba protektora (§§. 29., 81, 32.).
c) Záležitosti týkající se ustanovení a propouštění úředníků a osob v službě ústavu stojících, mužských i ženských, jakož i ustanovení jich platů.
d) Ředitelství určuje a po případě mění spůsoby zaměstnání slepců, jakož i ustanovuje částky, jaké z výtěžku za zdělané práce spolkové pokladně a jaké slepcům při pracích téch zaměstnaným připadnouti mají. (§. 25.)
c) Ustanovení rozpočtu a povolování všech výdajů rozpočet převyšujících jakož i zkoumání a vyřizování výročních účtů.
f) Ustanovení spůsobu zaopatření slepců.
g) Posuzování činnosti mužských i ženských osob v službě spolku stojících.
h) Zdělání domácího řádu.
— 13 —
t) Přijímáni slepců do ústavu a propouštění dle §. l5., 19. b) c) d) stanov těchto.
k) Ukládání pod úrok jistin spolkových, jakož i jich vypovídání, obtížení, prodloužení ano i prodej, jakož i všecky ostatní důležitější změny v spolkovém jmění nemovitém.
l) Všecka usnesení stran změny stanov s výhradou stvrzení c. k. místodržitelství.
m) Rozhodnutí o stížnostech proti řediteli neb úředním osobám ústavu.
n) Ustanovení, jaké jistiny potřebí jest, aby nadání pro slepce zřízeno býti mohlo a jak velké má býti stravné pro ty, kdož za plat do ústavu přijímáni býti mají.
§. 41. Usnášení se o věcech, kteréž ředitelství na zvacích lístcích k sezení zvlášť naznačí, stává se obyčejně ve schůzích samých, kdež prostá většina přítomných členů rozhoduje.
K platnému usnášení jest zapotřebí, aby ředitel neb jeho náměstek a dva členové ředitelstva přítomni byli. Při rovnosti hlasů rozhoduje ředitel.
Jen v záležitostech v §. 40. lit. a), e), h), i), k), 1), m) uvedených jest souhlas dvou třetin přítomných členů ředitelství zapotřebí.
Týká-li se věc některého člena ředitelství má se týž před poradou a hlasováním vzdáliti podav prvé žádaná od něho vysvětlení.
§. 42. O každém zasedání musí se sepsati protokol, do něhož se veškerá usnešení a ujednání, jakož i jména přítomných členů zapíší a kterýž také od přítomných členův podepsán býti musí. Protokol takový předčítá a schvaluje se pak v sezení nejblíže příštím.
§. 43. Z úcty k zakladateli tohoto blahodárného ústavu, velezasloužilémuprofesoru na vysokých školách pražských, Dr. AloisuKlarovi, má v ústavu ředitelem býti vždy některý manželský mužský potomek jeho, přímo od něho pocházející, dokud příbuzenstvo toho druhu nevymře; týž musí se však v neskrácenémpožívání všech občanských práv nalezati. Nebylo-li by žádných potomkůvmužských, může též ženská z rodu tohoto pocházející tento čestný úřad zastávati. Pokaždé má však mužské potomstvo zakladatelovo
— 14—
přednost před ženským; při mužském zase rozhoduje příbuzenstvo bližší a při rovnosti příbuzenstva konečně rozhoduje věk, Zastává-li ženská místo ředitelské, pak jest povinna, k bezprostřednímu řízení ústavu a plnění ředitelských úkonů zjednati sobě spůsobilého náměstka. Nemůže-li se místo ředitele nikým z příbuzenstva zakladatelova obsadit, volí se ředitel ze středu ředitelstva. Ředitel, nechť byl z potomstva aneb volbou dosazen, má právo náměstka sobě zjednati pro případ, kdyby sám úřadovati nemohl.
§. 44. Ředitel, po případě náměstek jeho, vyřizuje usnesení ředitelství, bdí nad ústavem, dohlíží k pokladně a k archivu a rozděluje práce.
V případě jeho nemoci, neb nepřítomnosti, zastupuje ho náměstek jeho který má z pravidla vždy býti členem ředitelství.
§. 45. V případech mimořádných může ředitel neb náměstek jeho, pokaždé, kdykoliv toho shledá potřebu, schůzi ředitelství svolati. Den schůze má se též v ústavě vy- hlásiti, aby mohli slepci žádosti neb stížnosti své přednésti.
§. 46. Povinnosti náměstka ředitelova neb člena ředitelství bude sproštěn:
a) kdo v čas své vystoupení ohlásí,
b) kdo po celý rok schůzím ředitelství přítomen nebyl; neboť o tom se má za to, že vystoupil.
c) Jednatel.
§. 47. Jednatele neb tajemníka spolku jmenuje ředitelství. (§. 40.)
d) Úředníci a služebníci spolku.
§. 48. Povinnosti a práva úředníků a služebníků dekretem ustanovených, obsaženy jsou ve smlouvě s nimiu- činěné.
Ostatní služebnictvo přijímá a propouští ředitel i má se s nimi dle řádu čeledního nakládati.
— 15—
§. 49. V ústavě nalézá se též kniha pamětní, do níž se zapisují všichni spoluzakladatelé, protektoři a dobrodinci ústavu, dále duchovní správcové, úředníci a učitelé ústavu se stručným doložením dne, kdy jsou vstoupili a zásluh, jichž sobě o ústav byli vydobyli. Dále vede se tamtéž kniha druhá, do níž zapisovati se mají všichni slepci do ústavu přijatí, kdež se zároveň jejich životopis a spůsoboslnutí stručně připomene.
Správa a účtování.
§. 50. Na konci každého roku má úředník, jemuž účtování svěřeno jest, zdělati účty z peněz i z hmot a je do konce ledna následujícího roku řediteli odevzdati, který je pak ředitelství ku zkoušení a k schválení předloží.
Výtah z účtů těchto budiž ve výroční zprávě uveřejněn, kteráž zároveň vylíčení rozvoje a působení ústavu, jakož i seznam všech došlých příspěvků, odkazů, darů atd. obsahovati má.
§. 51. V listopadové schůzi ředitelství má se předchozí rozvrh peněz i naturalií pro rok příští sestaviti.
Výdeje, z mezí preliminaře vystupující, smějí se jen po daném schválení ředitelství v skutek uvésti.
§. 52. V případech pilných a nepředvídaných, může ředitel neb náměstek jeho vydati také obnosy peněžité, jež v předchozím rozpočtu obsaženy nejsou, třeba však, aby sobě u ředitelství dodatečného schválení vymohl.
§. 53. Veškerého jmění ústavu, kteréž se z fondu nadačního a záložního skládá, smí se toliko k účelům dle stanov vytknutých užívati.
§. 54. Peněžité částky, které po uhrazení všech výloh zbývají, jakož i ony, co jistiny od dobrodinců darované, máji se na úrok uložiti a k fondu záložnímu připočísti, při čemž platiti mají zásady stran pupilární jistoty státem vyřknuté.
§. 55. Zřízená nadání slepců tvoři fond nadační, který budiž vždy zvláště účtován.
§. 56. Ředitelství jest uloženo, aspoň jeduou do roka veškeré jmění ústavu důkladné prohlídce podrobili. Prohlídka pokladny budiž zvláštní komisí od ředitelstva zplnomocněné několikrát v roce vykonána
— 16—
§. 57. Kdyby se stalo, že by se spolek rozešel a ústav pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců se zrušil, ukládá se ředitelství za povinnost, aby ústavem a jeho movitým i nemovitým jměním dle původního účele jeho po předchozím schválení vlády naložil.
V Praze, dne 4. července 1872.
Z ředitelství spolku a ústavu pro zaopatření a zaměstnání dospělýchslepců v Čechách.
· C. V. Klar, m. p.
· člen ředitelstva.
· Rudolf hrabě z Vratislavů a Mitroviců, m. p.
· člen ředitelstva.
· Dr. Jan rytíř z Limbecků m. p.
· člen ředitelstva.
· Vinc. Bradáč, m. p.
· kanovník metropolitní kapitoly, člen ředitelstva.
· Alexander Baudiss m. p.
· člen ředitelstva.
· Jan Sacher m. p.
· člen ředitelstva.
· Karolína Klárová, roz. hr. z Vratislavů, m. p.
· člen ředitelstva.
· Vilém Hütlenbach, m. p.
· podplukovník a člen ředitelstva.
· Jindřich Vaagner, m. p.
· člen ředitelstva.
· Rosa Vaagnerova, m. p.
· člen ředitelstva.
· Jan rytíř z Běšinů, m. p.
· setník a řiditel.
· Č. 41571.
· „Tyto stanovy se stvrzují."
· C. k. místodržitelství v Praze, dne 26. srpna 1872.
· (L. S.) Laufberger, m. p.
· c. k. dvorní rada.
